Na pravou míru: Nezázrak islámské vědy: Difference between revisions

Jump to navigation Jump to search
no edit summary
[checked revision][checked revision]
No edit summary
 
(13 intermediate revisions by 2 users not shown)
Line 1: Line 1:
[[File:The Miracle of Islamic Science.jpg|right|thumb]]
[[File:The Miracle of Islamic Science.jpg|right|thumb]]
== ---NA PŘEKLADU SE DĚLÁ--- ==


''Toto je [[vyvrácení]] "[{{Reference archive|1=http://www.cyberistan.org/islamic/sciencehistory.htm|2=2011-04-18}} Setting the Record Straight: The Miracle of Islamic Science]" (Na pravou míru: Zázrak islámské vědy) od Dr K. Ajram.''
''Toto je [[vyvrácení]] "[{{Reference archive|1=http://www.cyberistan.org/islamic/sciencehistory.htm|2=2011-04-18}} Setting the Record Straight: The Miracle of Islamic Science]" (Na pravou míru: Zázrak islámské vědy) od Dr K. Ajram.''
Line 124: Line 122:
Král Alphoso nevymyslel Alphonsinské tabulky. On jen objednal jejich vytvoření týmu astronomů (vedených židem jménem Isaac Ibn Said). Byly založeny na principech, které zavedl Ptolemy, ale zahrnovaly nové pozorování (takže přirozeně, byly přesnější).  
Král Alphoso nevymyslel Alphonsinské tabulky. On jen objednal jejich vytvoření týmu astronomů (vedených židem jménem Isaac Ibn Said). Byly založeny na principech, které zavedl Ptolemy, ale zahrnovaly nové pozorování (takže přirozeně, byly přesnější).  


Toldo tabulky byly ve skutečnosti vytvořeny 12 židovskými astronomy, přestože byly vedeny Cordovským arabským astronomem Ibn Arzarkali ("Azarchel").<ref>Yuval Ne'eman - [{{Reference archive|1=http://wise-obs.tau.ac.il/judaism/jewish_astro.html|2=2013-01-10}} Astronomy in Israel: From Og's Circle to the Wise Observatory] - Tel-Aviv University, accessed January 10, 2013</ref>
Toldo tabulky byly ve skutečnosti vytvořeny 12 židovskými astronomy, přestože byly vedeny Cordovským arabským astronomem Ibn Arzarkali ("Azarchel").<ref>Yuval Ne'eman - [{{Reference archive|1=http://wise-obs.tau.ac.il/judaism/jewish_astro.html|2=2013-01-10}} Astronomy in Israel: From Og's Circle to the Wise Observatory] - Tel-Aviv University, accessed January 10, 2013</ref>


===Optické čočky===
===Optické čočky===
Line 230: Line 228:
===Lékařská karanténa===
===Lékařská karanténa===


{{Quote||'''Co je učeno:''' Koncept karantény byl poprvé vyvinut roku 1403. In Venice, a law was passed preventing strangers from entering the city until a certain waiting period had passed. If, by then, no sign of illness could be found, they were allowed in.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' The concept of quarantine was first introduced in the 7th century A.D. by the prophet Muhammad, who wisely warned against entering or leaving a region suffering from plague. As early as the 10th century, Muslim physicians innovated the use of isolation wards for individuals suffering with communicable diseases.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}
{{Quote||'''Co je učeno:''' Koncept karantény byl poprvé vyvinut roku 1403. Ve Vídni byl schválen zákon, který bránil cizincům vstoupit od města dokud neuběhla určitá čekací doba. Pokud se poté neukázaly žádné známky nemoci, byli puštěni dovnitř.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Koncept karantény byl poprvé uveden v 7. století prorokem Mohamedem, který moudře varoval před vstupem a odchodem z místa postiženého morem. Již od 10. století, muslimští lékařaři vylepšili použití izolovaných dodělení pro pacienty trpící nakažlivými chorobami.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}


Quarantine was first proposed by Moses who ordered that cases of [[leprosy]] should be segregated, that dwellings from which infected Jews had gone should be inspected before again being occupied, and that persons recovering from contagious disease were not to be allowed to go abroad until examined. The modern quarantine harks back to these sanitary regulations of the [[Taurat|Old Testament]].<ref>John D. Keyser - [{{Reference archive|1=http://www.hope-of-israel.org/bihealth.htm|2=2013-01-10}} Ancient Bible Health Secrets Revealed Today] - Hope of Israel Ministries, accessed January 10, 2013</ref>
Karanténu poprvé navrhl Mojžíš, který přikázal, aby lidi s [[Lepra|leprou]] byli odděleni, aby obydlí, ze kterého odešli infikovaní židé bylo prozkoumáno před tím, než se tam znova někdo nastěhuje a že lidem léčícím se z nakažlivých chorob nebylo povoleno jít do zahraničí bez kontroly. Moderní karanténa se vrací zpět k těmto sanitárním regulacím [[Tóra|Starého zákona]].<ref>John D. Keyser - [{{Reference archive|1=http://www.hope-of-israel.org/bihealth.htm|2=2013-01-10}} Ancient Bible Health Secrets Revealed Today] - Hope of Israel Ministries, accessed January 10, 2013</ref>


===Antiseptikum===
===Antiseptikum===
Line 246: Line 244:
{{Quote||'''Co je učeno:''' Roku 1545 bylo vědecké použití chirurgie vylepšeno francouzským chirurgem Ambroise Pare. Před ním se chirurgové snažili zastavit krvácení pomocí strašlivé procedury spálením rány vařícím olejem. Pare zastavil použití vařících olejů a začal podvázáním tepny. Je považován za "otce racionální chirurgie" Pare byl také jedním z prvních evropanů, kdo odsoudil groteskní "chirurgické" procedury jako trepanace.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Ilustrační chirurg islámského Španělska, az-Zahrawi (zemřel 1013), začal podvazovat tepny pomocí stehů 500 let před Parem. Zdokonalil použití Catgut, to je nit vyrobená ze zvířecích střev. Navíc, začal použivat bavlnu a vosk pro zastrčení do krvavých ran. Kompletní detaily jeho práce byly poskytnuty evropanům skrze latinské překlady.
{{Quote||'''Co je učeno:''' Roku 1545 bylo vědecké použití chirurgie vylepšeno francouzským chirurgem Ambroise Pare. Před ním se chirurgové snažili zastavit krvácení pomocí strašlivé procedury spálením rány vařícím olejem. Pare zastavil použití vařících olejů a začal podvázáním tepny. Je považován za "otce racionální chirurgie" Pare byl také jedním z prvních evropanů, kdo odsoudil groteskní "chirurgické" procedury jako trepanace.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Ilustrační chirurg islámského Španělska, az-Zahrawi (zemřel 1013), začal podvazovat tepny pomocí stehů 500 let před Parem. Zdokonalil použití Catgut, to je nit vyrobená ze zvířecích střev. Navíc, začal použivat bavlnu a vosk pro zastrčení do krvavých ran. Kompletní detaily jeho práce byly poskytnuty evropanům skrze latinské překlady.


Despite this, barbers and herdsmen continued be the primary individuals practicing the "art" of surgery for nearly six centuries after az-Zahrawi's death. Pare himself was a barber, albeit more skilled and conscientious than the average ones.  
Navzodry tomu, holiči a pastevci byli nadále hlavními lidmi praktikujícími toto "umění" chirurgie ještě asi 600 let po smrti az-Zahrawiho. Sám Pare byl holič, přestože více šikovný, než průměr.
 
 


Included in az-Zahrawi's legacy are dozens of books. His most famous work is a 30 volume treatise on medicine and surgery. His books contain sections on preventive medicine, nutrition, cosmetics, drug therapy, surgical technique, anesthesia, pre and post-operative care as well as drawings of some 200 surgical devices, many of which he invented. The refined and scholarly az-Zahrawi must be regarded as the father and founder of rational surgery, not the uneducated Pare.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}
Az-Zahrawiho dědictví zahrnuje desítky knih. Jeho nejslavnějším dílem je 30 svazkové pojednání o medicíně a chirurgii. Jeho knihy obsahují sekce o preventivní medicíně, výživě, kosmetice, lécích, anestézii, před a pooperační péči, stejně tak kresby asi 200 chirurgických pomůcek, mnoho z nich sám vynalezl. Vzdlěaný a učený az-Zahrawi musí být považován za otce a zakladatele racionální chirurgie, ne nevzdělaný Pare.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}


The Ancient Egyptians were quite advanced in surgical medicine. The Edwin Smith Papyrus describing surgical diagnosis and treatments, the Ebers Papyrus on ophthalmology, diseases of the digestive system, the head, the skin and specific diseases like abdominal aortic aneurysm (AAA), which some think may be a precursor of AIDS. As early as 3,000 BC evidence of brain surgery is found in papyrus writings in Egypt. "Brain," the actual word itself, is used here for the first time in any language (Edwin Smith Papyrus).<ref name="Egypt"></ref>
Starověcí egypťané byli docela pokročilí v chirurgické medicíně. Papyrus Edwin Smith Papyrus popisuje chirurgické diagnózy a léčby, Ebers Papyrus oftalmologii, nemoci trávícího systému, hlavy, kůže a specifické nemoci jako břišní aorty, které podle některých mohly být předchůdcem AIDS. Již v roce -3,000 byly důkazy o chirurgii mozku nalezeny v papyrusech v Egyptě. "Mozek", vlastní slovo, je zde použito poprvé, než v jakémkoliv jiném jazyce (Edwin Smith Papyrus).<ref name="Egypt"></ref>


===Krevní oběh===
===Krevní oběh===
Line 260: Line 260:
===Lékopis===
===Lékopis===


{{Quote||'''Co je učeno:''' První lékopis byl poblikován německým učencem roku 1542. Podle World Book Encyclopedia, věda farmakologie začala po roce 1900 jako odnož chemie, vzhledem k analysis of crude plant materials. Chemists, after isolating the active ingredients from plants, realized their medicinal value.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' According to the eminent scholar of Arab history, Phillip Hitti, the Muslims, not the Greeks or Europeans, wrote the first "modern" pharmacopeia. The science of pharmacology was originated by Muslim physicians during the 9th century. They developed it into a highly refined and exact science. Muslim chemists, pharmacists and physicians produced thousands of drugs and/or crude herbal extracts one thousand years prior to the supposed birth of pharmacology. During the 14th century Ibn Baytar wrote a monumental pharmacopeia listing some 1400 different drugs. Hundreds of other pharmacopeias were published during the Islamic Era. It is likely that the German work is an offshoot of that by Ibn Baytar, which was widely circulated in Europe.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}
{{Quote||'''Co je učeno:''' První lékopis byl poblikován německým učencem roku 1542. Podle World Book Encyclopedia, věda farmakologie začala po roce 1900 jako odnož chemie, vzhledem k analýze surových rostlin. Chemici, po izolaci aktivních látek z rostlin, si uvědomili jejich hodnotu pro medicínu.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Podle významného učence arabské historie, Phillip Hitti, muslimové, ne řekové nebo evroané, napsali první lékopis. Věda farmakologie byla zavedena muslimskými lékaři během 9. století. Vyvinuli to do velmi vzdělané a přesné vědy. Muslimští chemici, farmakologové a lékaři vyprodukovali tisíce léků a/nebo extraktů rostlin tisíc let před údajným počátkem farmakologie. Během 14. století, Ibn Baytar napsal monumentální lékopis s asi 1400 různými léky. Stovky dalších lékopisů bylo publikováno během islámské éry. Je pravděpodobné, že ta německá práce je jen kopití, toho co objevil Ibn Baytar, jehož práce kolovala po Evropě.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}


Pliny starší, Caius Plinius Secundus, (23 - 79 AD) napsal 10 knih o lécích v jeho kompendiu ‘Natural History’.  
Pliny starší, Caius Plinius Secundus, (23 - 79 AD) napsal 10 knih o lécích v jeho kompendiu ‘Natural History’.  
Line 268: Line 268:
===Lékařské teorie===
===Lékařské teorie===


{{Quote||'''Co je učeno:''' Objev vědeckého použití léků pro léčbu specifických nemocí udělal Paracelsus, švédský lékař, během 16. století. He is also credited with being the first to use practical experience as a determining factor in the treatment of patients rather than relying exclusively on the works of the ancients.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Ar-Razi, Ibn Sina, al-Kindi, Ibn Rushd, az-Zahrawi, Ibn Zuhr, Ibn Baytar, Ibn al-Jazzar, Ibn Juljul, Ibn al-Quff, Ibn an-Nafs, al-Biruni, Ibn Sahl and hundreds of other Muslim physicians mastered the science of drug therapy for the treatment of specific symptoms and diseases. In fact, this concept was entirely their invention. The word "drug" is derived from Arabic. Their use of practical experience and careful observation was extensive.  
{{Quote||'''Co je učeno:''' Objev vědeckého použití léků pro léčbu specifických nemocí udělal Paracelsus, švédský lékař, během 16. století. Zároveň je uznáván za to, že popré použil praktické zkušenosti jako určující faktor pro léčbu pacientů, raději než spoléhání výhradně na práci předků.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Ar-Razi, Ibn Sina, al-Kindi, Ibn Rushd, az-Zahrawi, Ibn Zuhr, Ibn Baytar, Ibn al-Jazzar, Ibn Juljul, Ibn al-Quff, Ibn an-Nafs, al-Biruni, Ibn Sahl a stovky dalších muslimských lékařů ovládlo vědu léčby léky pro specifické symptomy a nemoci. Vlastně tento koncept je zcela jejich vynálezem. Slovo "drug" (lék) je odvozeno z arabštiny. Jejich využití praktických zkušeností a pozorování bylo široké.


Muslim physicians were the first to criticize ancient medical theories and practices. Ar-Razi devoted an entire book as a critique of Galen's anatomy. The works of Paracelsus are insignificant compared to the vast volumes of medical writings and original findings accomplished by the medical giants of Islam.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}
Muslimští lékaři byli první, kdo kritizoval starověké léčebné teorie a praktiky. Ar-Razi věnoval celou knihu pro kritiku Galenovy anatomie. Práce Paracelsuse jsou bezvýznamné v porovnání s obrovskými svazky psaní o medicíně a původními objevy dosaženými medicínskými giganty islámu.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}


The Muslim physicians listed above made great contributions to medical science. For many centuries after the fall of the Roman Empire, the Arabic world was the center of scientific and medical knowledge. Texts from Greece and Rome were translated into Arabic and studied by Islamic scholars. They developed and refined Hippocrate's theories and Islamic physicians began to use the regulation of diet, exercise and the prescription of medicinal herbs in the treatment of their patients. Arabic pharmacists became skilled in the formulation of medicines from plants and minerals.  
Výše vyjmenovaní lékaři udělali velký přínos pro medicínu. Mnoho století po pádu římského impéria, arabský svět byl centrem vědy a medicíny. Texty z Řecka a Říma byly přeloženy do arabštiny a studovány islámskými učenci. Vyvinuli a vylepšili Hippokratovy teorie a islámští lékaři začali používat regulaci diety, cvičení a předpisování bylinek pro léčbu pacientů. Arabští farmakologové byli zkušení ve formulaci medicíny z rostlin a minerálů.


One of the most important medical books of its time was written by the physician Ali al-Husayn Abd Allah Ibn Sina (also known as Avicenna). His massive manuscript, called the Laws of Medicine, was completed around 1030 AD and translated into Latin in the 12<sup>th</sup> Century. This encyclopaedia of medicine contained five books detailing the formulation of medicines, diagnosis of disorders, general medicine and detailed therapies. It continued to be a great influence in the development of medicine in medieval Europe for hundreds of years.<ref>[{{Reference archive|1=http://web.archive.org/web/20041011025816/http://www.schoolscience.co.uk/content/4/biology/abpi/history/history6.html|2=2013-01-10}} History of Medicine] - School Science, archived October 11, 2004</ref>
Jednou z nejdůležitějších zdravotnických knih své doby napsal lékař Ali al-Husayn Abd Allah Ibn Sina (aka Avicenna). Jeho masivní rukopis, zvaný Zákony mediíny, byl zhotoven kolem roku +1030 a přeložen do latiny ve 12. století. Tato encyklopedie medicíny obsahovla pět knih popisujících formulace medicíny, diagnózy nemocí, obecnou medicínu a podrobné terapie. Měla nadále velký vliv na vývoj zdravotnictví ve středověké Evropě po stovky let.<ref>[{{Reference archive|1=http://web.archive.org/web/20041011025816/http://www.schoolscience.co.uk/content/4/biology/abpi/history/history6.html|2=2013-01-10}} History of Medicine] - School Science, archived October 11, 2004</ref>


However, it must be noted that the Muslim physicians ''did not'' invent medicine. They owed a great debt to two Christians in the court of the Caliph Mamun; Yahya ibn Masawayh and his student, Hunain ibn Ishaq who translated Greek medical texts and laid the foundations of Arab medicine.
Nicméně, je potřeba poznamenat, že muslimští lékaři ''nevynalezli'' zdravotnictví. Hodně stavěli na dvou křesťanech za vlády Caliph Mamun; Yahya ibn Masawayh a jeho student Hunain ibn Ishaq, kteří přeložili řecké zdravotnické texty a položili základy arabské medicíny.


===Vývoj lékařské vědy===
===Vývoj lékařské vědy===


{{Quote||'''Co je učeno:''' První solidní přístup k léčbě nemoci měl němec, Johann Weger, po roce 1500.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Harvard's George Sarton says that modern medicine is entirely an Islamic development and that Setting the Record Straight the Muslim physicians of the 9th through 12th centuries were precise, scientific, rational and sound in their approach. Johann Weger was among thousands of Europeans physicians during the 15th through 17th centuries who were taught the medicine of ar-Razi and Ibn Sina. He contributed nothing original.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}
{{Quote||'''Co je učeno:''' První solidní přístup k léčbě nemoci měl němec, Johann Weger, po roce 1500.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' George Sarton z Harvardu říká, že moderní medicína je zcela islámským vynálezem  a že Na pravou míru, muslimští lékaři 9. až 12. století byli přesní, racionální a důkladní ve svém přístupu. Johann Weger byl jeden z tisíců evropských lékařů do 15. do 17. století, kteří se naučili medicínu od ar-Razi a Ibn Sina. Nepřispěl ničím.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}


The Muslim physicians are generally acknowledged to have made great contributions to medical science, particularly ar-Razi and Ibn Sina. However, while not diminishing their greatness, once again, it must be noted that the foundation of Arab medicine was laid by two Christians; Yahya ibn Masawayh and Hunain ibn Ishaq.
Muslimští lékaři jsou obecně uznáváni za to, že udělali velký přínost pro medicínu, především ar-Razi a Ibn Sina. Nicméně, zatímco je nechceme podceňovat, znova, musí být podotknuto, že základy arabské medicíny položili dva křesťané Yahya ibn Masawayh a Hunain ibn Ishaq.


===Blázince===
===Blázince===
Line 288: Line 288:
{{Quote||'''Co je učeno:''' Léčbu bláznů modernizoval Philippe Pinel když roku 1793 uvedl první blázinec ve Francii.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Již od 11. století, islámské nemocnice měly speciální oddělení pro blázny. Jednali s nimi laskavě a předpokládali, že jejich nemoc je opravdová, za časů kdy byli blázni běžně upalováni v Evropě jako čarodějnice nebo čarodějové. Léčebný přístup byl brát pro mentální postižení a poprvé v historii, mentálně postižení byli opečováváni s podporou, léky a psychoterapií. Každé hlavní islámské město mělo blázinec, kde byli pacienti zdarma léčeni. Popravdě, islámský systém pro léčbu blázů byl skvělý v porovnání s nynějším modelem, protoe byl více humánní a zároveň vysoce efektivní.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}
{{Quote||'''Co je učeno:''' Léčbu bláznů modernizoval Philippe Pinel když roku 1793 uvedl první blázinec ve Francii.<BR><BR>'''Co by se mělo učit:''' Již od 11. století, islámské nemocnice měly speciální oddělení pro blázny. Jednali s nimi laskavě a předpokládali, že jejich nemoc je opravdová, za časů kdy byli blázni běžně upalováni v Evropě jako čarodějnice nebo čarodějové. Léčebný přístup byl brát pro mentální postižení a poprvé v historii, mentálně postižení byli opečováváni s podporou, léky a psychoterapií. Každé hlavní islámské město mělo blázinec, kde byli pacienti zdarma léčeni. Popravdě, islámský systém pro léčbu blázů byl skvělý v porovnání s nynějším modelem, protoe byl více humánní a zároveň vysoce efektivní.<ref name="Dr K. Ajram"></ref>}}


Jsou důkazy, že instituce nemocnice, včetně oddělení pro blázny, bylo zděděno muslimy od peršanů a byzanců. Ještě před vzestupem islámu, nemocnice v Jundhapur, blízko dnešnímu perskému městu Ahvaz, byla hlavním zdravotnickým zařízením, které kromě toho, že se starali o pacienty, dávali zdravotnické instrukce. There were also hospitals established by Byzantines in their eastern provinces such as [[Syria]] which became rapidly integrated into the Islamic world.<ref>Seyyed Hossein Nasr - [{{Reference archive|1=http://www.oocities.org/mutmainaa/food/hospital_islam.html|2=2011-04-18}} Islamic Science, an illustrated study] - Kazi Publications, 2007, p.154, ISBN 9781567443127</ref><ref>[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Byzantine_medicine&oldid=397780389 Byzantine medicine/ Hospitals] - Wikipedia, accessed April 18, 2011</ref>
Jsou důkazy, že instituce nemocnice, včetně oddělení pro blázny, bylo zděděno muslimy od peršanů a byzanců. Ještě před vzestupem islámu, nemocnice v Jundhapur, blízko dnešnímu perskému městu Ahvaz, byla hlavním zdravotnickým zařízením, které kromě toho, že se starali o pacienty, dávali zdravotnické instrukce. Byly zde také nemocnice zavedené byzanci v jejich východních provinciích, jako je [[Sýrie]], která se stala rychle součástí islámského světa.<ref>Seyyed Hossein Nasr - [{{Reference archive|1=http://www.oocities.org/mutmainaa/food/hospital_islam.html|2=2011-04-18}} Islamic Science, an illustrated study] - Kazi Publications, 2007, p.154, ISBN 9781567443127</ref><ref>[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Byzantine_medicine&oldid=397780389 Byzantine medicine/ Hospitals] - Wikipedia, accessed April 18, 2011</ref>


The hospital was first introduced into Islamic societies in the reign of the sixth Ummayid caliph, Al-Walid Bin Abdul-Malik (705 - 715 AD) in Jundishapur, a Persian city in the province of Ahwaz.<ref>Ilene Springer - [{{Reference archive|1=http://www.touregypt.net/featurestories/hospital.htm|2=2011-04-18}} The Invention of the Hospital A Credit to Islamic Medieval Medicine] - Tour Egypt, accessed April 18, 2011</ref>
Nemocnice byla poprvé uvedena do islámské společnosti za vlády šestého Ummayid chalífa, Al-Walid Bin Abdul-Malik (705 - 715 AD) v Jundishapur, perském městě v provincii Ahwaz.<ref>Ilene Springer - [{{Reference archive|1=http://www.touregypt.net/featurestories/hospital.htm|2=2011-04-18}} The Invention of the Hospital A Credit to Islamic Medieval Medicine] - Tour Egypt, accessed April 18, 2011</ref>


The early Islamic hospital, the bimaristan, was "an institution built by Muslim caliphs, sultans and kings and by benevolent persons in general, as an act of charity, such as mosques and hospices. Its function was not restricted to the treatment of the ill; it also served as a place for instruction in the sciences and medicine from which students would graduate much as they do from our modern medical schools today." The term “maristan” is a later abbreviation of the original Persian, bimaristan, meaning "house of the ill."  
Rané islámské nemocnice, bimaristan, byly "institucí postavěnou muslimskými chalífy, sultány a králi a velkorysými lidmi, jako charitativní čin, stejně tak mešity a hospicy. Její funkce nebyla omezená ne léčbu nemocných; zárověň sloužila jako místo pro pokyny ve vědě a medicíně, ze kterých studenti absolvovali školy, tak jako se to děje v dnešním zdravotních školách. "Slovo “maristan” je pozdější zkratkou originálního perského bimaristan, znamenající "domov nemocných."  


The commonly held view which prevails to this day was that the bimaristan was an asylum for the insane. This misconception derives from the abbreviation of one of the institution's functions. "Bimaristans were public hospitals for the treatment of all illnesses, whether those requiring surgery or medication, whether physical or mental. With the passage of time, however, these institutions fell into disrepair and were abandoned by all their patients with the exception of the mentally ill. As a result, in recent times the term, if used at all, refers only to a madhouse."<ref>Professor Yunan Labib Rizk (Head of Al-Ahram History Studies Centre) - [{{Reference archive|1=http://weekly.ahram.org.eg/2002/582/chrncls.htm|2=2011-04-18}} Hospitals of yore] - Al-Ahram Weekly Online, 18-24 April 2002, Issue No.582</ref>
Tradiční pohled, který převládá do tohoto dne, je, že bimaristan byl azyl pro blázny. Tato miskoncepce se vyvozuje ze zkrácení jedné z funkcí instituce. "Bimaristany byly veřejné nemocnice pro léčbu všech nemocí, ať už vyžadovaly chirurgii nebo medikamenty, ať už fyzické nebo mentální. Jak šel čas, nicméně, tyto instituce zhavarovaly a byly opuštěny jejich pacienty kromě mentálně postižených. Výsledkem je, že poslední dobou se bimaristan používá pouze pro blázince."<ref>Professor Yunan Labib Rizk (Head of Al-Ahram History Studies Centre) - [{{Reference archive|1=http://weekly.ahram.org.eg/2002/582/chrncls.htm|2=2011-04-18}} Hospitals of yore] - Al-Ahram Weekly Online, 18-24 April 2002, Issue No.582</ref>


===Petrolej===
===Petrolej===
Line 308: Line 308:
Tato analýza zároveň zvýrazňuje největší chybu islámského zlatého věku. Proběhlo jen několik průlomů ve vědě, založených na práci velkých muslimských vědců. Popravdě, ummah povolovala nebo podporovala, aby se tyto objevy dále nerozvíjely, ještě před vzestupem mysticismu na úkor racionálního myšlení, události připisované al-Ghazzalimu na přelomu 12. století. Tedy, islám není důvodem vědeckého pokroku ve zlatém věku. Mnoho lidí zastává názor, že zlatý věk vědeckého pokroku probíhal navzdory islámu, ne kvůli němu.
Tato analýza zároveň zvýrazňuje největší chybu islámského zlatého věku. Proběhlo jen několik průlomů ve vědě, založených na práci velkých muslimských vědců. Popravdě, ummah povolovala nebo podporovala, aby se tyto objevy dále nerozvíjely, ještě před vzestupem mysticismu na úkor racionálního myšlení, události připisované al-Ghazzalimu na přelomu 12. století. Tedy, islám není důvodem vědeckého pokroku ve zlatém věku. Mnoho lidí zastává názor, že zlatý věk vědeckého pokroku probíhal navzdory islámu, ne kvůli němu.


Skvělým příkladem je velký filozof-fyzik Ibn Sina (Avicenna), na jehož práci se Ajram neustále odkazuje. Je pravdou, že Ibn Sina byl jedním z nejvlivnějších středověkých filozofů, ale byl také jedním z nejčastěji napadaných. Sunitští teologové oponovali jeho názorům na duši a tvoření. Nicméně, byl to již zmíněný Algazali (Abu Hamid ibn Muhammad al-Ghazali, 1058 - 1111), kdo byl jeho hlavním oponentem. V díle "Nesoudržnost filozofů", al-Ghazzali zaútošil na Ibn Sinaovu tendenci odmítat to, že by Aláh měl nějakou sílu nad světem, jeho nevíru ve vzkříšení těla, a víru, že Aláh znal jen svět obecný, (tedy např. pes, strom, racionální zvíře) ne individualitu. Dokonce používal prasata ve svých vědeckých snahách, <ref>Professor David J. Leaper - [{{Reference archive|1=http://web.archive.org/web/20071111074025/http://www.ewma.org/pdf/fall01/04-WoundClosure.pdf|2=2011-04-18}} Wound Closure Basic Techniques, Scientific paper presented at EWMA Stockholm 2000] - The European Wound Management Association</ref> což je něco, co rozhodně proti-muslimské chování. Dnes, pokud by jej muslimové nepropagovali jako svého velkého vědce, by jej považovali za ateistu.<ref>[http://www.islamweb.net/emainpage/index.php?page=showfatwa&Option=FatwaId&Id=87783 Claims about Ibn Sina being an atheist or Kafir] - Islam Web, Fatwa No. 87783, May 20, 2004</ref> Bez pochyby mnoho dalších islámských vědců by bylo považováno za heretické [[Islám a odpadlictví|odpadlíky]] za své názory.<ref>For proof of this, refer to the mainstream Muslim views and treatment of the [[Ahmadiyya|Ahmadis]] and [[Persecution of Bahais in Iran|Baha'is]].</ref>  
Skvělým příkladem je velký filozof-fyzik Ibn Sina (Avicenna), na jehož práci se Ajram neustále odkazuje. Je pravdou, že Ibn Sina byl jedním z nejvlivnějších středověkých filozofů, ale byl také jedním z nejčastěji napadaných. Sunitští teologové oponovali jeho názorům na duši a tvoření. Nicméně, byl to již zmíněný Algazali (Abu Hamid ibn Muhammad al-Ghazali, 1058 - 1111), kdo byl jeho hlavním oponentem. V díle "Nesoudržnost filozofů", al-Ghazzali zaútošil na Ibn Sinaovu tendenci odmítat to, že by Aláh měl nějakou sílu nad světem, jeho nevíru ve vzkříšení těla, a víru, že Aláh znal jen svět obecný, (tedy např. pes, strom, racionální zvíře) ne individualitu. Dokonce používal prasata ve svých vědeckých snahách, <ref>Professor David J. Leaper - [{{Reference archive|1=http://web.archive.org/web/20071111074025/http://www.ewma.org/pdf/fall01/04-WoundClosure.pdf|2=2011-04-18}} Wound Closure Basic Techniques, Scientific paper presented at EWMA Stockholm 2000] - The European Wound Management Association</ref> což je něco, co rozhodně proti-muslimské chování. Dnes, pokud by jej muslimové nepropagovali jako svého velkého vědce, by jej považovali za ateistu.<ref>[http://www.islamweb.net/emainpage/index.php?page=showfatwa&Option=FatwaId&Id=87783 Claims about Ibn Sina being an atheist or Kafir] - Islam Web, Fatwa No. 87783, May 20, 2004</ref> Bez pochyby mnoho dalších islámských vědců by bylo považováno za heretické [[Islám a odpadlictví|odpadlíky]] za své názory.<ref>For proof of this, refer to the mainstream Muslim views and treatment of the [[Ahmadiyya|Ahmadis]] and [[Persecution of Bahais in Iran|Baha'is]].</ref>
==Viz také==


{{Core Propaganda}}
==Viz také==
*[[Clanky v ceskem jazyce - Articles in Czech|Články v českém jazyce (Articles in Czech)]] ''- Přehled všech článků v českém jazyce na WikiIslam''
*[[Clanky v ceskem jazyce - Articles in Czech|Články v českém jazyce (Articles in Czech)]] ''- Přehled všech článků v českém jazyce na WikiIslam''
{{Hub4|Vyvrácení|Vyvrácení}}
{{Hub4|Vyvrácení|Vyvrácení}}
{{Hub4|Zlatý věk|"Zlatý věk"}}
{{Hub4|Zlatý věk|"Zlatý věk"}}
{{Translation-links-czech|[[Setting the Record Straight - The Non-Miracle of Islamic Science|anglicky]]}}
{{Translation-links-czech|[[Setting the Record Straight - The Non-Miracle of Islamic Science|anglicky]]}}


==Externí odkazy==
==Externí odkazy==
*[http://www.sullivan-county.com/x/islam_myth.htm The Golden Age of Islam is a Myth]
*[http://www.sullivan-county.com/x/islam_myth.htm The Golden Age of Islam is a Myth]


==References==
==Reference==
{{Reflist|2|refs=}}
{{Reflist|2|refs=}}


[[Category:Islámská propaganda]]
[[Category:Islám a věda]]
[[Category:Islám a věda]]
[[Category:Literatura]]
[[Category:Literatura]]
[[Category:Hector]]
[[Category:Incomplete translations]]
[[ru:Достижения мусульманских учёных Золотого Века]]
[[ru:Достижения мусульманских учёных Золотого Века]]
{{page_title|Na pravou míru: Nezázrak islámské vědy}}
{{page_title|Na pravou míru: Nezázrak islámské vědy}}
Editors, recentchangescleanup, Reviewers
6,632

edits

Navigation menu