Editors, em-bypass-2
4,744
edits
[checked revision] | [checked revision] |
Prekladator (talk | contribs) No edit summary |
Prekladator (talk | contribs) No edit summary |
||
(6 intermediate revisions by the same user not shown) | |||
Line 1: | Line 1: | ||
<metadesc>Důkladné vyvrácení "How Islamic inventors changed the world" (Jak islámští vynálezci změnili svět) od Paul Vallelyho </metadesc> | <metadesc>Důkladné vyvrácení "How Islamic inventors changed the world" (Jak islámští vynálezci změnili svět) od Paul Vallelyho </metadesc> | ||
''Poznámka: [[w:Paul Vallely|Paul Vallely]], autor "How Islamic inventors changed the world" (Jak islámští vynálezci změnili svět), byl kontaktován ohledně tvrzení v tomto článku, nicméně dosud jsme nedostali odpověď.'' | ''Poznámka: [[w:Paul Vallely|Paul Vallely]], autor "How Islamic inventors changed the world" (Jak islámští vynálezci změnili svět), byl kontaktován ohledně tvrzení v tomto článku, nicméně dosud jsme nedostali odpověď.'' | ||
Line 75: | Line 73: | ||
{{Quote||Zařízení, které převádí rotační pohyb na lineární a je důležité pro mnoho strojů moderního světa, například pro motory s vnitřním spalováním. Jeden z nejdůležitějších technických objevů lidstva, byl vynalezen muslimem al-Jazari pro zvedání vody pro zavlažování. Jeho kniha z roku 1206 ukazuje, že také vynaletl a vylepšil použití ventilů a pístů, vymyslel jedny z prvních mechanických hodin poháněných vodou a závažím a byl otcem robotiky. Jedním z jeho padesáti dalších vynálezů byl heslový zámek.<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | {{Quote||Zařízení, které převádí rotační pohyb na lineární a je důležité pro mnoho strojů moderního světa, například pro motory s vnitřním spalováním. Jeden z nejdůležitějších technických objevů lidstva, byl vynalezen muslimem al-Jazari pro zvedání vody pro zavlažování. Jeho kniha z roku 1206 ukazuje, že také vynaletl a vylepšil použití ventilů a pístů, vymyslel jedny z prvních mechanických hodin poháněných vodou a závažím a byl otcem robotiky. Jedním z jeho padesáti dalších vynálezů byl heslový zámek.<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | ||
Naneštěstí pro našeho geniálního muslima al-Jazari, kliková hřídel byla známá již číňanům z dynastie Han.<ref name="crank shaft">[{{Reference archive|1=http://www.trivia-library.com/a/major-engineering-events-in-history-first-use-of-the-crank-834-ad.htm|2=2011-02-07}} Major Engineering Events in History: First Use of the Crank 834 A.D.], Trivia-Library, Inc.</ref> Dynastie Han trvala od roku 206 př.n.l. do 220 n.l. Již v prvním století byly hřídele používány v římských zdravotních zařízeních, ale až roku 834 můžeme najít zmínku o hřídeli v Evropě. | Naneštěstí pro našeho geniálního muslima al-Jazari, kliková hřídel byla známá již číňanům z dynastie Han.<ref name="crank shaft">[{{Reference archive|1=http://www.trivia-library.com/a/major-engineering-events-in-history-first-use-of-the-crank-834-ad.htm|2=2011-02-07}} Major Engineering Events in History: First Use of the Crank 834 A.D.], Trivia-Library, Inc.</ref> Dynastie Han trvala od roku 206 př.n.l. do 220 n.l. Již v prvním století byly hřídele používány v římských zdravotních zařízeních, ale až roku 834 můžeme najít zmínku o hřídeli v Evropě. Obrázek v grafickém kodexu muže brousícího meč na brusu poháněném klikou.<ref name="crank shaft"></ref><ref>[{{Reference archive|1=http://patentpending.blogs.com/patent_pending_blog/2005/04/the_invention_o.html|2=2011-02-07}} The Invention of the Crank, The Crank Powered Bicycle], Patent Pending Blog, April 7, 2005</ref> 206 BC až 834 AD je rozhodně mnohem dříve, než kdy Paul Vallely tvrdí, že ve 12. století muslimové vynalezli 'jeden z nejdůležitějších mechanických vynálezů v historii lidstva'. Co Al-Jazari popsal byla klika a systém ojnice ve vodní pumpě. Použil klikovou hřídel, ale bylo to zbytečně složité, což naznačuje, že plně nechápal princip přeměny energie.<ref> White Jr., Lynn (1962), Medieval Technology and Social Change, Oxford: At the Clarendon Press p.170 ''Nicméně, že al-Jazari úplně nechápal význam kliky pro spojení střídavého s rotačním pohybem je ukázáno jeho extrémě složitou pumpou poháňenou pomocí ozubeného kola připevněného excentricky na nápravu.''</ref> | ||
Technologie pístu byla také používána Heroem z Alexandrie v 1. století s vytvořením prvního párou poháňeného motoru na světě, více než tisíc let před al-Jazarim. (viz[[20 Islamic Inventions#Flying|Invention 4: Flying]] pro další detaily.) V jeho pracích "Pneumatica" a "Automata" také popsal přes sto strojů a automatů, včetně mechanických zpívajících ptáků, loutky, ohňový motor, větrný orgán (viz [[20 Islamic Inventions#Flying|Invention 11: větrný mlýn]] pro další detaily), a mincovní stroj, takže pokud si někdo zaslouží dostat titul daný al-Jazarimu Paulem Vallely jako "otec robotiky" je to Hero z Alexandrie. Musí být také povšimnuto, že Herova práce "Mechanica" (ve třech knihách) přežila pouze ve svém arabském překladu, takže muslimové měli přístup ke všem předislámským géniům,<ref>"[{{Reference archive|1=http://www.britannica.com/EBchecked/topic/263417/Heron-of-Alexandria#ref=ref218225|2=2011-02-07}} Science & Technology: Heron of Alexandria]", ''Encyclopædia Britannica''</ref> nicméně napsat přesný článek o islámských úspěších se ukázalo příliš, pro některé. | |||
Co se týče vodních hodin, starověcí egypťané používali měřič času, který byl poháněn vodou. Jeden z nejstarších byl nalezen v hrobce Egyptského faraona z let -1500 a číňané začali vyvíjet mechanické hodiny kolem roku 200. Řekové také měřili čas pomocí různých druhů vodních hodin. Dojemnější mechanické vodní hodiny byly vyvinuy mezi lety -100 a +500 řeckými a římskými horology a astronomy.<ref>[http://web.archive.org/web/20080531063139/http://physics.nist.gov/GenInt/Time/early.html A walk through time - Early Clocks], The National Institute of Standards and Technology (NIST) Physics Laboratory</ref> Víme, že mechanismus Antikythera byl objeven v troskách lodi roku 1900 u ostrova Antikythera. [[File:Chinese combination lock.jpg|thumb|left| Starověký čínský zámek s kombinací znaků.]]Historik vědy Derek Price, dospěl k závěru, že to byl starověký počítač, používaný k předpovědi pozice slunce a měsíce v jakýkoliv čas. Michael Wright, správce mechaického inženýrství ve vědeckém muzeu v Londýně si myslí, že původní zařízení modelovalo celou sluneční soustavu. Zdroje starověkého Řecka se odkazují na taková zařízaní, takže je to dost možné. Římský filozof Marcus Tullius Cicero (106–43 př. n. l.), píše o zařízení “nedávno konstruovaném naším kamarádem Poseidonius, které při každé obrátce produkuje stejný pohyb Slunce, měsíce a pěti planet.” Řecký matemati, fyzik, inženýr, vynálezce a astronom Archimedes ze Syracuse (287–212 př. n. l.) prý také udělal takové zařízení. <ref>"[{{Reference archive|1=http://www.world-mysteries.com/sar_4.htm|2=2011-02-07}} An Ancient Greek Computer?]", World-Mysteries, The Economist Newspaper Limited 2002</ref><ref>Michael Lahanas - [{{Reference archive|1=http://www.mlahanas.de/Greeks/Kythera.htm|2=2011-02-07}} The Antikythera computing device, the most complex instrument of antiquity], Hellenica<!-- --></ref> V 9. století byly vyvinuty mechanické hodiny, kterým chyběl pouze krokový mechanismus. | Co se týče vodních hodin, starověcí egypťané používali měřič času, který byl poháněn vodou. Jeden z nejstarších byl nalezen v hrobce Egyptského faraona z let -1500 a číňané začali vyvíjet mechanické hodiny kolem roku 200. Řekové také měřili čas pomocí různých druhů vodních hodin. Dojemnější mechanické vodní hodiny byly vyvinuy mezi lety -100 a +500 řeckými a římskými horology a astronomy.<ref>[http://web.archive.org/web/20080531063139/http://physics.nist.gov/GenInt/Time/early.html A walk through time - Early Clocks], The National Institute of Standards and Technology (NIST) Physics Laboratory</ref> Víme, že mechanismus Antikythera byl objeven v troskách lodi roku 1900 u ostrova Antikythera. [[File:Chinese combination lock.jpg|thumb|left| Starověký čínský zámek s kombinací znaků.]]Historik vědy Derek Price, dospěl k závěru, že to byl starověký počítač, používaný k předpovědi pozice slunce a měsíce v jakýkoliv čas. Michael Wright, správce mechaického inženýrství ve vědeckém muzeu v Londýně si myslí, že původní zařízení modelovalo celou sluneční soustavu. Zdroje starověkého Řecka se odkazují na taková zařízaní, takže je to dost možné. Římský filozof Marcus Tullius Cicero (106–43 př. n. l.), píše o zařízení “nedávno konstruovaném naším kamarádem Poseidonius, které při každé obrátce produkuje stejný pohyb Slunce, měsíce a pěti planet.” Řecký matemati, fyzik, inženýr, vynálezce a astronom Archimedes ze Syracuse (287–212 př. n. l.) prý také udělal takové zařízení. <ref>"[{{Reference archive|1=http://www.world-mysteries.com/sar_4.htm|2=2011-02-07}} An Ancient Greek Computer?]", World-Mysteries, The Economist Newspaper Limited 2002</ref><ref>Michael Lahanas - [{{Reference archive|1=http://www.mlahanas.de/Greeks/Kythera.htm|2=2011-02-07}} The Antikythera computing device, the most complex instrument of antiquity], Hellenica<!-- --></ref> V 9. století byly vyvinuty mechanické hodiny, kterým chyběl pouze krokový mechanismus. | ||
Line 120: | Line 118: | ||
Pokud se podíváme na historii větrných mlýnů, první rotační mlýn byl oběven v Catal Hayuk v Turecku a existoval asi před 8000 lety,<ref>[{{Reference archive|1=http://www.historyworld.net/wrldhis/PlainTextHistories.asp?groupid=1222|2=2011-02-08}} History of Technology: Mills], History World</ref> zatímco nejstarší větrné mlýny byly vyvinuty mnohem později pro automatizaci mletí obilí a čerpání vody. Jeden z prvních větrných mlýnů o kterém máme zmínku, může být nalezen v řeckých textech z 1. století, kde je větrný mlýn nazván ''hydraletēs'', ale díky těžkému použití otrocké práce, nenacházíme archeologické důkazy o větrných mlýnech až do 4. století. <ref>Geoffrey Ernest Maurice De Ste. Croix, ''[http://books.google.com/books?id=MSPttWbUPZsC The class struggle in the ancient Greek world]'' (pg. 38), Cornell University Press, 1989, ISBN 9780801495977</ref> Nejstarší zmínka o typu větrného mlýna může být nalezena v knize ''Pneumatica'' napsané v 1. století pisatelem jménem Hero, v ní je popisováno tvoření druhu ústrojí poháněného větrem. <ref>Donald Routledge Hill, [http://books.google.nl/books?id=MqSXc5sGZJUC&dq=hero+windmill+greek&source=gbs_navlinks_s A history of engineering in classical and medieval times (pg. 172)], London: Croom Helm & La Salle, Illinois: Open Court, 1984, ISBN 0875484220</ref> Myšlenka nicméně nebyla nikdy realizována a nenacházíme nejstarší design vertikální osy, až do jeho vyvinutí v Persii v letech 500–900 AD. Čína je také často považována za vynálezce větrných mlýnů. Víra, že to bylo vynalezeno v Číně před více než 2000 lety je široce rozšířená a možná i přesná, ale nejstarší vlastní dokumentace čínského mlýna byla až roku 1219 AD čínským státníkem Yehlu Chhu-Tshai.<ref>Darrell M. Dodge, [{{Reference archive|1=http://telosnet.com/wind/early.html|2=2011-02-08}} Illustrated History of Wind Power Development: Part 1], TelosNet Web Development</ref> | Pokud se podíváme na historii větrných mlýnů, první rotační mlýn byl oběven v Catal Hayuk v Turecku a existoval asi před 8000 lety,<ref>[{{Reference archive|1=http://www.historyworld.net/wrldhis/PlainTextHistories.asp?groupid=1222|2=2011-02-08}} History of Technology: Mills], History World</ref> zatímco nejstarší větrné mlýny byly vyvinuty mnohem později pro automatizaci mletí obilí a čerpání vody. Jeden z prvních větrných mlýnů o kterém máme zmínku, může být nalezen v řeckých textech z 1. století, kde je větrný mlýn nazván ''hydraletēs'', ale díky těžkému použití otrocké práce, nenacházíme archeologické důkazy o větrných mlýnech až do 4. století. <ref>Geoffrey Ernest Maurice De Ste. Croix, ''[http://books.google.com/books?id=MSPttWbUPZsC The class struggle in the ancient Greek world]'' (pg. 38), Cornell University Press, 1989, ISBN 9780801495977</ref> Nejstarší zmínka o typu větrného mlýna může být nalezena v knize ''Pneumatica'' napsané v 1. století pisatelem jménem Hero, v ní je popisováno tvoření druhu ústrojí poháněného větrem. <ref>Donald Routledge Hill, [http://books.google.nl/books?id=MqSXc5sGZJUC&dq=hero+windmill+greek&source=gbs_navlinks_s A history of engineering in classical and medieval times (pg. 172)], London: Croom Helm & La Salle, Illinois: Open Court, 1984, ISBN 0875484220</ref> Myšlenka nicméně nebyla nikdy realizována a nenacházíme nejstarší design vertikální osy, až do jeho vyvinutí v Persii v letech 500–900 AD. Čína je také často považována za vynálezce větrných mlýnů. Víra, že to bylo vynalezeno v Číně před více než 2000 lety je široce rozšířená a možná i přesná, ale nejstarší vlastní dokumentace čínského mlýna byla až roku 1219 AD čínským státníkem Yehlu Chhu-Tshai.<ref>Darrell M. Dodge, [{{Reference archive|1=http://telosnet.com/wind/early.html|2=2011-02-08}} Illustrated History of Wind Power Development: Part 1], TelosNet Web Development</ref> | ||
=== | ===Inokulace=== | ||
{{Quote||Technika | {{Quote||Technika inokulace nebyla vynalezena dvojicí Jenner a Pasteur, ale byla vynalezena v muslimském světě a přivedena do Evropy z Turecka manželkou anglického ambasadora v Istanbulu roku 1724. Děti v Turecku byly vakcinovány kravskými neštovicemi, aby bojovaly proti smrtícím neštovicím minimálně 50 let před tím, než to objevil Západ.<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | ||
Byly to neštovice, co bylo používáno pro očkování Turky, ne kraví neštovice. Očkování bylo široce rozšířené v té době a zahrnovalo použití strupu neštovic. Použití mnohém méně nebezpečných kravských neštovic pro vyvolání imunity není inokulace, ale vakcinace. Byl to ve skutečnosti Jenner kdo poprvé oznámil použití kravských neštovic pro vakcinaci proti mnohem smrtelnějším neštovicím, tedy vynalezl vakcinaci. A ano, Jenner a Pasteur nevynalezli inokulaci, ale také to nebyli muslimové. To co Paul zřejmě neustále dělá je přisuzovat cokoliv co vzešlo z východní polokoule (nezávisle na tom, jestli to bylo před nebo po vzniku islámu nebo ne) jako vzešlé z 'muslimského světa', přestože i ten nejméně informovaný z nás si uvědomuje, že Čína a Indie nejsou součástí tzv. muslimského světa. Bylo řečeno, že inokulace proti neštovicím začala v Číně během 10. století,<ref name="The Genius of China"></ref> ale nejstarší dokumentovaná inokulace v Číně přicházi z textu z roku 1549.<ref>Joseph Needham, ''[http://amazon.com/dp/0521632625 Science and Civilization in China: Volume 6, Biology and Biological Technology]'', Part 6, Medicine, Cambridge University Press, 2000, pg. 134, ISBN 9780521632621</ref> První známé pokusy pro vytvoření umělé imunity zahrnovaly práškové neštovice fouknuté do dutin, a v 17. století, připravili pilulky z kravích much ve snaze předejít této nemoci. V Indii, lékaři zelpšovali imunitu použitím neštovicových strupů na potrhanou kůži zdravých. Technika inokulace se rozšířila na západ do Turecka a poté do Evropy.<ref>Christopher S. W. Koehler Ph.D., [{{Reference archive|1=http://pubs.acs.org/subscribe/journals/mdd/v04/i10/html/10timeline.html|2=2011-02-08}} Science, “society”, and immunity], The American Chemical Society, MDD Vol. 4, No. 10, pp 59–60., October 2001</ref> | |||
===Plnicí pero=== | ===Plnicí pero=== | ||
Line 146: | Line 144: | ||
{{Quote||Ali ibn Nafi, aka Ziryab (Černý pták) přišel z Iráku do Kordoby v 9. století a přinesl s sebou koncept jídla o třech chodech – polévka, po ní ryba nebo aso, poté ovoce a ořechy. Zátoveň představil křišťálové sklo (které bylo objeveno po experimentech s křišťálem Abbas ibn Firnas - viz č. 4).<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | {{Quote||Ali ibn Nafi, aka Ziryab (Černý pták) přišel z Iráku do Kordoby v 9. století a přinesl s sebou koncept jídla o třech chodech – polévka, po ní ryba nebo aso, poté ovoce a ořechy. Zátoveň představil křišťálové sklo (které bylo objeveno po experimentech s křišťálem Abbas ibn Firnas - viz č. 4).<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | ||
Muset zahrnout ''jídlo o třech chodech'' mezi top 20 invencí náboženství je trapné. Vypadá to jako výsledek bezradnosti. A vlastně, vynalezli to muslimové doopravdy? Není překvapením, že odpovědí je ''ne''. Římané obsadili Británii roku 43 AD (téměř 600 let před příchodem islámu) a s sebou přinesli koncept jídla o třech chodech <ref>Adam Hart Davis, [{{Reference archive|1=http://www.bbc.co.uk/history/ancient/romans/tech_04.shtml|2=2011-02-10}} Discovering Roman Technology: Food and baths], BBC History, May 11, 2009</ref> který se skládal z prvnícho chodu, hlavnícho chodu a dezertu.<ref>[http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Roman_cuisine&oldid=325786557 Roman cuisine], Wikipedia, accessed November 16, 2009</ref> Typickým prvním chodem byl treska, sleď, parmice, nebo makrela; hlavním chodem pečené hovězí, vepřové, nebo zvěřina podávané s připravenou omáčkou a vařenou zeleninou; následoval dezert jako plněné smažené datle, jablka namočené ve krémové omáčce, nebo pečivo na které se přidal med a pepř; a pro spláchnutí, spoustas vína.<ref>[http://web.archive.org/web/20080525094754/http://www.romans-in-britain.org.uk/arl_dinner_party.htm The dinner party], The Romans in Britain</ref> Byli to před-islámští peršané kdo představil dezert od Asia Minor až po Ephesus (odsuzující řeky za jejich vynechání v jídle). | |||
Zároveň, Abbas ibn Firnas nevynalezl křišťálové sklo. Čisté sklo bylo objeveno během 15. století ve Vídni a bylo nazváno cristallo. Křišťál byl vynalezen o 175 let později, poté co sklář George Ravenscroft přidal olovný oxid ke sklu, čímž vytvořil olověné křišťálové sklo.<ref>[{{Reference archive|1=http://www.glassonline.com/infoserv/history.html|2=2011-02-10}} A Brief History of Glass], Glass Online</ref>; <ref>Mary Bellis, [{{Reference archive|1=http://inventors.about.com/od/gstartinventions/a/glass.htm|2=2011-02-10}} The History of Glass], About.com: Inventors</ref> | |||
===Koberce=== | ===Koberce=== | ||
{{Quote||Koberce byly považovány za součást ráje středověkými mumslimy, díky jejich pokročilým | {{Quote||Koberce byly považovány za součást ráje středověkými mumslimy, díky jejich pokročilým tkalcovským technikám s novými tinkturami z islámské chemie a velmi vysokým smyslem pro vzory a arabesky, které byly základem islámského ne-zobrazovacího umění. Narozdíl od Evropy, kde byly podlahy zřetelně pozemské, nebo spíše zemité, dokud se nedozvěděli o arabským a perských kobercích. V Anglii, jak Erasmus zaznamenal, podlahy byly "pokryty rákosem, výjimečně vyměněny, ale tak nedokonale, že spodní vrstva je ponechána neupravená, někdy i 20 let, vhodná na plivání, odtok pro psy a lidi, rozlitá piva, kousky ryb, a další ohavnosti, které nejsou vhodné pro zmínění". Koberce se samozřejmě rychle uchytily.<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | ||
[[File:Pazyryk Carpet.jpg|thumb|right|Rohožka Pazyryk, datovaná k -5. století, je nejstarším známým kobercem světa. Více, než tisíc let před islámem.]] | |||
[[File:Pazyryk Carpet.jpg|thumb|right| | |||
První známy koberec byl objeven ruským profesorem Rudenko roku 1949 během vykopávek mohzlů v horách Altai v Sibérii. Zvaná rohožka Pazyryk,<ref>Karen S. Rubinson, [{{Reference archive|1=http://www.transoxiana.org/Eran/Articles/rubinson_abs.html|2=2011-02-10}} "Animal Style" Art & the Image of the Horse and Rider], The Circle of Ancient Iranian Studies, July 24, 2004</ref><ref>"[{{Reference archive|1=http://www.carpetencyclopedia.com/pages/History-184.html|2=2011-02-10}} History]", The Carpet Encyclopedia</ref> datuje se od -5. století<ref>Haider, R., ''Carpet that Captive''</ref> a je nyní uchována v Hermitage museum of St. Petersburg.<ref>Collection Highlights, [http://www.hermitagemuseum.org/html_En/03/hm3_2_7d.html Pile Carpet (fragment)], The State Hermitage Museum</ref> Byla zachována před rozkladem, díky prosakující vodě do mohylu a mrazu. <ref>Tony Sidney, [{{Reference archive|1=http://www.collectibles-articles.com/Article/History-of-the-Pazaryk-Rug/117|2=2011-02-10}} History of the Pazaryk Rug], Collectibles-Articles.com</ref> Pokročilá tkalcovská technika použitá pro koberec Pazyryk naznačuje dlouhou historii evoluce a zkušenosti s tímto uměním. Většina expertů věří, že koberec Pazyryk je pozdním úspěchem nejméně tisíceleté evoluce techniky. Důkazy ukazují, že některé formy tkaní koberců byly používány v Egyptě, Mezopotámii, a na středním východě a v Asii asi před 4000 lety. Tedy, koberec je před-islámským vynálezem. | |||
A co Západ a podlahy o kterých se zmiňuje Paul Vallely? Koloseum v Římě, které bylo dokončeno roku 80 AD mělo dřevěnou (ne zemitou) podlahu. Ve skutečnosti, typický řecký dům již od 2. století měl mozaikovou podlahu, jak můžeme nalézt v "House of the Tragic Poet" v Pompeii, Itálie.<ref name="The Roman House">[{{Reference archive|1=http://abacus.bates.edu/~mimber/Rciv/house.htm|2=2011-02-10}} Roman Civilization: CMS 206 /History 206 The Roman House], Bates College</ref>; <ref>Faculty of Arts & Letters, [{{Reference archive|1=http://wings.buffalo.edu/AandL/Maecenas/italy_except_rome_and_sicily/pompeii/thumbnails_contents.html|2=2011-02-10}} Images of Pompeii], The University at Buffalo, The State University of New York</ref> Římané také používali rohožky na podlahách a stěnách jejich paláců. Roku -47 když egypťané vyhostili královnu Kleopatru z Egypta, nahradili jí jejím bratram, nechala se doručit císaři Juliu Césarovi, propašovaná v zabaleném koberci. Jejich láska ke kobercům byla tak velká, že mnoho z nich je považovalo za cennější, než peníze a mohli je dokonce používat pro placení daní.<ref>Sharon J. Huntington, "[{{Reference archive|1=http://www.csmonitor.com/2004/0518/p18s02-hfks.html|2=2011-02-10}} A not-so-boring history of flooring]", The Christian Science Monitor, May 18, 2004</ref> | |||
===Moderní šek=== | ===Moderní šek=== | ||
{{Quote||Moderní šek vychází z arabského saqq, psaná přísaha zaplatit za zboží, když je dodáno, aby se předešlo nutnosti transportovat peníze přes nebezpečný terén. V 9. století, muslimský byznysmen mohl proplatit šek v Číně, vypsaný v jeho bance v Bagdádu<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | {{Quote||Moderní šek vychází z arabského saqq, psaná přísaha zaplatit za zboží, když je dodáno, aby se předešlo nutnosti transportovat peníze přes nebezpečný terén. V 9. století, muslimský byznysmen mohl proplatit šek v Číně, vypsaný v jeho bance v Bagdádu<ref name="Paul Vallely"></ref>}} | ||
Starověcí římané nejspíš používali ranou formu šeku zvanou ''praescriptiones'' v prvním století př. n. l.,<ref name="Durant">{{cite book|last=Durant|first=Will|title=Caesar and Christ : a history of Roman civilization and of Christianity from their beginnings to A.D. 325|series=The story of civilization|volume=3|year=1944|publisher=Simon & Schuster|location=New York|page=749}}</ref> a saqq (nebo sakk, který se vyvinul do moderního šeku)<ref>Melanie Wright, "[{{Reference archive|1=http://www.mirror.co.uk/sunday-mirror/2009/02/22/just-write-me-a-sakk-115875-21142872/|2=2011-02-10}} Just write me a 'sakk'..]", The Sunday Mirror, February 23, 2009</ref> systém o kterém mluví Paul Vallely byl před-islámskou inovací ze 3. století perské Sassanid říše. Moderní šeky potřebují papír, aby byly napsány, takže indície pro vynález šeku mohou být vystopovány po vynálezu papíru. Úzce to také souvisí s historií peněz a bankovnictví. | |||
Papír byl nejspíš vynalezen v Číně v -1. století. Bylo to utajováno pět století a přišlo do Japonska roku 610. Nebylo to používáno pouze pro psaní a knihy (číňané jsou také zodpovědní za vynález tisku, nejspíš mezi 4. a 7. stoletím) ale také pro vytváření deštníků, vlajek, domácností, toaletního papíru a dokonce brnění tak silného, že odolá šípům. Ale vraťme se k šekům, používale je jako první směnky, první papírové peníze. Invence byla nutná kvůli lupičům, kterých bylo tolik, že obchodníci nemohli zaplatit daně státu. Technika státu byla živoucí v čínské říši a přežila po mnoho tisíciletí. Úředníci přivedli nápad lístků označených určitou hodnotou, která může být přeměněna na zlato na konci cesty. Takže byly vyvinuty první šeky v historii.<ref name="The Genius of China"></ref><ref>The British Library</ref><ref>The Silk Road Foundation Website</ref><ref>The Franklin Institute Online</ref> | |||
===Země je kulatá=== | ===Země je kulatá=== | ||
Line 174: | Line 172: | ||
Na východě, práce klasických indického indického astronoma a metematika Aryabhata (476–550 AD) se také zabývá kulatostí Země a pohybem planet. Poslední dva díly jeho sanskrtského magnum opus ''Aryabhatiya'', které byly nazvány "Kalakriya" (počítání času) a "Gola" (míč), říkají, že Země je kulatá a že její obvod je 4,967 yojanas, což je v moderních jednotkách 39,968 km, což je blízko dnešní hodnotě 40,075 km.<ref>J J O'Connor and E F Robertson, [{{Reference archive|1=http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Aryabhata_I.html|2=2011-02-10}} Aryabhata the Elder], The MacTutor History of Mathematics archive, November 2000</ref> Zároveň prohlásil, že zdánlivá rotace objektů na obloze je způsobena rotací Země, vypočítal délku hvězdného dne na 23 hodin, 56 minut, a 4.1 sekund.<ref>William J. Gongol, [{{Reference archive|1=http://www.gongol.com/research/math/aryabhatiya|2=2011-02-10}} The Aryabhatiya: Foundations of Indian Mathematics], University of Northern Iowa, December 14, 2003</ref> | Na východě, práce klasických indického indického astronoma a metematika Aryabhata (476–550 AD) se také zabývá kulatostí Země a pohybem planet. Poslední dva díly jeho sanskrtského magnum opus ''Aryabhatiya'', které byly nazvány "Kalakriya" (počítání času) a "Gola" (míč), říkají, že Země je kulatá a že její obvod je 4,967 yojanas, což je v moderních jednotkách 39,968 km, což je blízko dnešní hodnotě 40,075 km.<ref>J J O'Connor and E F Robertson, [{{Reference archive|1=http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Biographies/Aryabhata_I.html|2=2011-02-10}} Aryabhata the Elder], The MacTutor History of Mathematics archive, November 2000</ref> Zároveň prohlásil, že zdánlivá rotace objektů na obloze je způsobena rotací Země, vypočítal délku hvězdného dne na 23 hodin, 56 minut, a 4.1 sekund.<ref>William J. Gongol, [{{Reference archive|1=http://www.gongol.com/research/math/aryabhatiya|2=2011-02-10}} The Aryabhatiya: Foundations of Indian Mathematics], University of Northern Iowa, December 14, 2003</ref> | ||
Shrnuto: všechno co bylo připisováno arabským muslimům Paulem Vallelym, bylo nejen objeveno před-islámským východem, ale také před-křesťanskými řeky. Islámská víra brzdí vědecký pokrok a nic to nedemonstruje lépe, než moderní víra, že Země je plochá. Bylo to roku 1993, kdy nejvyšší náboženská autorita Saudské Arábie ''Sheik Abdul-Aziz Ibn Baaz'' prohlásila, že "Země je plochá. Kdokoliv tvrdí, že je kulatá je ateista, zasluhující trest."<ref>Youssef M. Ibrahim, "[{{Reference archive|1=http://www.nytimes.com/1995/02/12/world/muslim-edicts-take-on-new-force.html|2=2011-02-10}} Muslim Edicts Take on New Force]", New York Times, February 12, 1995</ref> | Shrnuto: všechno co bylo připisováno arabským muslimům Paulem Vallelym, bylo nejen objeveno před-islámským východem, ale také před-křesťanskými řeky. Islámská víra brzdí vědecký pokrok a nic to nedemonstruje lépe, než moderní víra, že Země je plochá. Bylo to roku 1993, kdy nejvyšší náboženská autorita Saudské Arábie ''Sheik Abdul-Aziz Ibn Baaz'' prohlásila, že "Země je plochá. Kdokoliv tvrdí, že je kulatá je ateista, zasluhující trest."<ref>Youssef M. Ibrahim, "[{{Reference archive|1=http://www.nytimes.com/1995/02/12/world/muslim-edicts-take-on-new-force.html|2=2011-02-10}} Muslim Edicts Take on New Force]", New York Times, February 12, 1995</ref> a v říjnu 2007 na Al-Fayhaa TV v Iráku, muslimský vědec také deklaroval, že je Země plochá, což dokazují Koránové verše a také že Slunce je mnohem menší, než Země a točí se kolem něj.<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=nPrEaFmtZww Iraqi Researcher Defies Scientific Axioms: The Earth Is Flat and Much Larger than the Sun (Which Is Also Flat)], MEMRI TV, Video No. 1684, Al-Fayhaa TV (Iraq), October 31, 2007</ref> | ||
===Střelný prach=== | ===Střelný prach=== | ||
Line 217: | Line 215: | ||
[[Category:Islám a věda]] | [[Category:Islám a věda]] | ||
[[Category:Literatura]] | [[Category:Literatura]] | ||
__NOEDITSECTION__ | __NOEDITSECTION__ |